středa 31. ledna 2018

K té naší kocovině


Tak nám zvolili Zemana
A bublina je zklamaná.
Jedni dělají to co předtím: sdílejí na Facebooku stále nové a nové informace o tom, co to jsou ONI za lidi, jiní jdou co sebe a přemýšlejí, že stále na NĚ ničemu nepomůže, a přemýšlejí, jak JIM pomoci.
Těm prvním bych rád vzkázal: radši se odhlašte. Facebook je zlo, a to nikoli proto, že by nám Zuck svou ziskuchtivostí chtěl ukrást duši, ale proto, že být na něm “politicky aktivní” není o moc jiné, než spolu se stejně smýšlejícími parťáky nadávat u piva v hospodě (tak jako to dělají ONI). Jedinej rozdíl je ten, že v hospodě člověk ví, kdo a zda ho poslouchá, na FB taky klidně může mluvit do prázdna (ostatně, kdoví kolik lidí si tohle přečte).
A těm, co chtějí pomáhat, radím “brzdi, šílenče” (tohle úsloví bylo v devadesátých letech populární v mé tehdejší bublině). Nechtěj zachraňovat cizí, když potřebuješ zachránit sebe, konkrétně svou utkvělou představu, že jsi lepší než ONI.
Já totiž tuším, jak chceš pomáhat: pořádat školení, zakládat neziskovky, možná uvažuješ o vstupu do politiky… Zkrátka chceš být “lepší”, přitom ale zůstat ve své zóně pohodlí. A hlavně neztratit svůj pocit nadřazenosti.
S největší pravděpodobností jsou problémy byť i jediného Zemanova voliče nad tvoje síly. Je totiž docela dobře možné, že sám před něčím podobným utíkáš.
Proto radši zústaň tam, kde jsi, a místo zbytečného spasitelství svou energii věnuj tomu, co zrovna děláš. A čekej.
Jestli chceš opravdu pomoci, “potřebný” se určitě najde. Nečekej ale, že tvá pomoc bude něco jako koupit si Nový Prostor a jít. Daleko spíš budeš od své “dobré vůle poimocí” po chvíli chtít někam hodně daleko utýct.
Pro začátek možná bude lepší zamyslet se nad tím, jestli to náhodou nejsme MY, kdo společnost rozdělují. Myslím nás SLUŠNÉ (podle vlastních představ o slušnosti).

Žádné komentáře:

Okomentovat